Na začátku tohoto příspěvku je třeba zdůraznit fakt, na nějž by žádný chovatel či veterinární lékař neměl zapomínat. Z průzkumu společnosti Pfizer, který probíhal v 61 zemích na světě (včetně ČR a SR) vyplynulo, že choroby jednotlivých druhů hospodářských zvířat jsou na všech kontinentech podobné. Stejně tak víme, že existují chovy, které dokážou udržet dobrou užitkovost zvířat a také dlouhodobě odolávají propuknutí nových chorob. Protipól tvoří velké množství farem, které se dlouhou dobu potýkaly s neočekávanými nárůsty úhynů a pravidelným zavlékáním nových patogenů. Mnoho takových podniků také díky tomuto faktu přestalo být rentabilními a bohužel se dlouhodobě nedokázaly vyrovnat s nepříznivými výkupními cenami zvířat. Proč tomu tak je?

Jednoduchá odpověď na tuto otázku není možná. Na jedné straně nelze popřít fakt, že s rostoucí koncentrací zvířat úměrně roste i infekční tlak, který lze vyjádřit na podlaze stáje (částečně i v korytě) celkovým počtem mikroorganizmů až 10 x 10⁹ KTJ / cm²! Ve vzduchu haly je při přítomnosti zvířat přibližně 1 x 10⁶ KTJ / m³. Z toho v podestýlkových chovech tvoří až ½ plísně. Díky mytí vysokým tlakem nad 120 bar jsou kontaminovány zásobníky krmiv. Takové koncentrace mnohonásobně překračují infekční dávky, které “zaneprázdňují“ imunitní systém zvířat natolik, že i relativně nízká koncentrace dalších patogenních mikroorganizmů způsobuje vysoké ztráty. Na straně druhé se zaměstnanci, ale mnohdy i majitelé chovů, chovají vzhledem k zoohygieně neuvěřitelně lehkovážně a rizikově. O to více navyšují náklady nesprávným léčením a méně pozornosti věnují preventivním zoohygienickým opatřením. Bez dobré zoohygieny není úspěšný ani ten nejlepší vakcinační program (viz. Tabulka 1 a, b).

V době, kdy se v bezprostředním okolí naší republiky (viz. tabulka 2) nebo přímo v našich chovech stále častěji objevují nebezpečné nákazy, které se i bez imunosuprese hospodářských zvířat projevují vysokou nárazovostí či mortalitou (ohniska klasického moru prasat, ptačí chřipka, atd.), je nezbytné zamezit možnému zavlečení chorob.

Tabulka 2:

Klinicky prokázaný výskyt klasického moru prasat v Evropě 2004-2008:

 

STÁT	ROK
	2004	2005	2006	2007	2008
Bosna a Hercegovina
Bulharsko
Francie
Maďarsko
Německo
Rumunsko
Rusko
Slovensko
Srbsko

Biosekuritní program TEKROCID společnosti Tekro nastavuje na farmách taková opatření, která omezují rizikové chování. Umožňují zabránit zavlečení nákazy, ale také výrazně omezit možné rozšíření mikroorganizmů mezi zvířaty či halami.

 

Základní opatření, která by měl každý chovatel rutinně dodržovat:

• Veškerá opatření provádět ve smyslu ochrany zdraví zvířat.
• Začleňovat nově nakoupená zvířata přes oddělenou karanténní stáj.
• Zřídit a kontrolovat faremní dopravu.
• Vytvořit striktní kategorie zvířat a správně je ustájit.
• Zamezit přímému kontaktu skupin nebo přílišné koncentraci zvířat v sekci.
• Omezit přenos mikrobů (odpady, jehly a veterinární nástroje, zaměstnanci)
• Zamezit stresu zvířat (vysoká koncentrace mikrobů způsobuje největší stres imunitního systému).
• Zavést nízkotlaké čištění stájí.
• Pravidelně čistit a dezinfikovat úředně ověřenými stájovými přípravky Tekrocid.
• Nepoužívat dezinfekční přípravky s obsahem toxických, karcinogenních a mutagenních látek za přítomnosti zvířat (formaldehyd, glyoxal, fenol, kyanidy).
• Dodržovat koncentrace a dávkování dezinfekčních přípravků, kontrola provádění dezinfekce.
• Čistit a dezinfikovat napájecí systém a zásobníky krmiv.
• Pravidelně provádět odborná dezinsekční a deratizační opatření.
• Vytvořit striktní pravidla pro návštěvy.

​​​​​​​