Souhrn

Mytí je klíčovou částí každého zoohygienického sanitačního programu. Vysokotlaké mytí nad 120 bar má za následek přenos kontaminovaného aerosolu na velké vzdálenosti. Nejméně účinné je tlakové mytí studenou vodou bez předmáčení. Mytí horkou vodou je účinnější, ale o dost dražší, než ostatní metody. Předmáčení kotců může mytí velmi výrazně usnadnit.

Použití správného smáčedla pro předmáčení se ukázalo jako nejvíce efektivní, protože dokáže rozrušit biofilm a zbytky tukových a bílkovinných usazenin. Použitím neionického smáčedla u nasákavého povrchu (dřevo, beton, plast) se navíc docílí zasažení mikropórů v materiálu, hluboko pod povrchem. To snižuje ulpívání organických reziduí při dalším zástavu. Navíc to dovoluje používat na následné omytí povrchů studenou vodu při tlaku do 100 barů.

Klíčová slova: biosecurity na farmě, mytí vysokým tlakem, čištění stájí, zoohygiena, mikroorganismy, preventivní opatření, přenos mikroorganizmů vzduchem

 

Úvod

Čistění a mytí stájí po vyskladnění prasat vůbec nejúčinnějším krokem ke snížení infekčního tlaku mezi turnusy. Správné provedení mokrého čištění má také rozhodující vliv na účinnost dezinfekčních přípravků. Na druhé straně tato fáze dezinfekčního programu přináší riziko potenciální kontaminace hal v areálu a dokonce i mimo farmu. Výsledky našich i zahraničních experimentálních prací ukazují, že čištění lze efektivně provádět prostým tlakovým mytím (< 100 bar) studenou vodou při velmi výrazné úspoře spotřeby času a vody.

 

Cíl práce

Cílem pokusu bylo porovnání různých metod mytí a stanovení optimálního poměru mezi účinností čištění a spotřebou času. Vedlejším cílem bylo zjištění potenciální doletové vzdálenosti aerosolu v závislosti na použitém tlaku.

 

Materiál a metody

Sledování probíhalo v produkčním chovu prasat – v kategorii předvýkrmu. Na farmě byl používán turnusový odstav. Haly předvýkrmu byly rozděleny do 2 x 4 stejných sekcí.

Studie byla provedena na 8 kotcích, vždy po vyskladnění prasat. Materiály v kotcích byly: plastové polorošty, betonové podlahy, plastové plné hrazení v kombinaci s pozinkovaným hrazením, povrch stěn - dlaždice v kombinaci s omítkou, stropy - trapézový plech.

 

Každá sekce měla následující rozměry: d = 8,0 m; š = 10,0 m; v = 2,3 m.

Plocha sekce (S) tedy byla: S = 3.d.š + 2.(d.v+š.v) = 322,8 m².

Koeficient technologické plochy (k_t) byl stanoven na 1,45, tzn., že S_kt = 468,1 m².

 

 

Čas potřebný k dokonalému vyčištění byl porovnáván u následujících způsobů čištění:

1) Bez předmáčení

2) S předmáčením vodou nebo neionickým smáčedlem nebo kombinací obou

3) Mytí studenou vodou

4) Mytí horkou vodou

 

Mytí studenou bylo prováděno vysokotlakým vodním přístrojem Comet K901 (bez předmáčení po kalibraci 21 l/min při 160 bar; po přemáčení 18 l/min při 100 bar) přímočarou tryskou. Mytí horkou vodou bylo prováděno vysokotlakým vodním čističem s ohřevem Comet KE K901 (bez předmáčení po kalibraci 16 l/min při 150 bar; po přemáčení 14 l/min při 100 bar) při teplotě 90°C přímočarou tryskou. Předmáčení vodou bylo prováděno studenou vodou 1 den před mytím. Předmáčení alkalickým neionickým detergentem Shift^TM bylo prováděno 30 – 60 minut před mytím. Kombinované přemáčení bylo prováděno vodou 2 hod před aplikací smáčedla Shift a následné mytí 30 – 60 minut po jeho aplikaci.

 

Výsledky a diskuze

Výsledky testu jsou zobrazeny v následujících tabulkách 1 a 2.

 

Tabulka 1: Závislost velikosti aerosolu a prachových částic na doletu

Velikost částice	Doba ve vzduchu	Dolet	Poznámka
0,1 μm	72 hod	9 km	Kouřové částečky
1 -2,5 μm	27 hod	5 km	Prachové samovznosné částečky
5 μm	7 hod	3 km	Nebezpečná zóna (daleký dolet) Velikost aerosolu při mytí vysokým tlakem 120 – 200 bar s keramickou rotační tryskou
10 μm	30 min	1 km
15 μm	15 min	0,7 km
20 μm	5 min	0,2 km
30 μm	2 min	0,1 km	Bezpečná zóna (krátký dolet) Velikost aerosolu při mytí nízkým tlakem 50 – 100 bar s lineární tryskou
50 μm	45 s	50 m
100 μm	10 s	15 m

 

Tabulka 2: Průměrná spotřeba času na mytí sekce různými metodami

Metoda mytí (sekce 468,1 m2)		Doba mytí [min]	Rozdíl [min]	Úspora času [%]	Spotřeba vody [l]	Úspora vody [l]        [%]
Bez předmáčení / bez smáčedla	Studená	412	0	0,0	8 240	0	0
	Horká	316	-   96	23,3	5 056	- 3 184	38,6
Předmáčení vodou (1 den)	Studená	375	-   37	9,1	6 510	- 1 730	21,0
	Horká	301	- 111	27,0	4 454	- 3 786	46,0
Předmáčení s Shift (30 min)	Studená	360	-  52	12,5	6 418	- 1 822	22,1
	Horká	296	- 116	28,1	4 418	- 3 822	46,4
Předmáčení vodou (2 hod) a Shift (30 min)	Studená	222	- 190	46,2	4 476	- 3 764	45,7
	Horká	211	- 201	48,7	4 177	- 4 063	49,3

Při mytí jen studenou vodou, bez smáčedla či předmáčení, byla průměrná spotřeba času na 1 sekci 6 hodin a 52 minut. Horká voda zkrátila tuto dobu o 23,3%. Negativním efektem horké vody byla vytvářená mlha, která způsobovala velice nízkou viditelnost pro obsluhu. Předmáčení vodou 24 hodin předem přineslo zkrácení doby mytí o 9,1% u studené a 27,0% u horké. Použitím smáčedla Shift se studenou vodou došlo ke zkrácení doby mytí o 52 minut (tj. o 12,5%), smáčedla s horkou vodou o 1 h 56 m (28,1%). Kombinované předmáčení vodou + následné použití smáčedlo zkrátilo mytí studenou vodou dokonce o 46,2%, teplou pak 48,7%.

Přemáčení povrchů alkalickým smáčedlem pomocí pěnové aplikace za účelem rozředění zaschlých organických nečistot před tlakovým mytím ovlivňovalo čas daleko významněji, když byly podlahy před tím ještě namočeny vodou. Při práci se studenou vodou se zkrátil proces mytí téměř o polovinu. Zajímavým momentem bylo zjištění, že použití správného alkalického smáčedla výrazně urychluje proces mytí a dokonce umožňuje získat téměř identické časy jak u horké, tak i u studené vody, když se zkombinuje s předmáčením vodou.

Spotřebu času lze rozdělit podle kategorií na základě následujícího klíče:

49% ve výkrmu, 31% v porodnách a 20% v předvýkrmu. Tyto hodnoty lze snížit kombinovaným předmáčením vodou a použitím alkalického neionického smáčedla až o 48,7%.

Zajímavé byly i výsledky časových spotřeb přepočítané na metr čtvereční ve vztahu ke spotřebě vody. Čas celoročně potřebný k mytí 1 m² byl vyhodnocen na cca 1 hodinu, z čehož vyplývá průměrná spotřeba vody 20 l/min, tj. 1 200 l/rok/m². Podle výše uvedené tabulky lze snížit spotřebu vody až o 49,3%.

 

Závěr

Předmáčení kotců před jejich mytím vysokým tlakem je doporučováno odborníky na celém světě. Takový způsob mytí nabízí farmám mnoho výhod. Nejvýraznějšími benefity, které přináší předmytí alkalickým smáčedlem je:

1) zkrácení pracovního času a vody při čištění mezi zástavy téměř na polovinu

2) předmáčení vodou může probíhat přes noc

3) snížení vody použité pro mytí

4) snížení produkce kejdy (limity pro vývoz kejdy)

 

Literatura

NOVÁK, P. (2005): Prevence v chovu prasat; 12-13;

TITTL, K., NOVÁK, P., MALÁ G. (2011): Does biosecurity have any influence on the health and profitability in pig farm?

TITTL, K., NOVÁK, P. (2009): Disinfection, an Integral Part of Animal Biosecurity on Farm. In Proceedings of the XIV.ISAH Congress 2009, Vechta, Germany. 927-930.