Zpravodaj ČESTR-4; Ing. Karel Tittl, Ing. Radek Mayer, Tekro, spol. s r.o.

Hygiena dojení přestala být již dávno „pouhým“ parametrem pro kontrolu užitkovosti. V posledních letech se zaměřujeme nejen na kvalitu složek mléka, ale také na objem realizovaného mléka se zřetelem k parametrům ovlivňujícím ekonomiku chovu.  Moderní chovatel velmi dobře zná přímý vliv PSB ztráty v mléčné produkci (tab. č. 1) i vztah s mastitidami a dalšími zdravotními problémy u dojnic, které lze porovnat s výsledky dotazníku v grafu č. 1.

Tabulka č. 1: PSB ve vztahu ke ztrátě mléka v %

PSB	Ztráta mléka [%]
100 000	2,5 %
200 000	5,0 %
300 000	6,0 %
400 000	7,0 %
600 000	8,0 %
800 000	9,0 %
1 000 000	10,0%

Zdroj: Milk Quality Management Protocol, Prof. David L. Lee

Speciální kapitolou je pak péče o struky při zasušování a rozdoji. Víte, že kolem většina klinických mastitid a zároveň nízká kvalita i množství kolostra po otelení jsou důsledkem vysokého počtu somatických buněk při stání na sucho a také v rozdoji?

Hygiena dojení je bez diskuze základním pilířem pro dostatečnou produkci kvalitního mléka. Přímo ovlivňuje CPM i PSB a také zdravotní stav mléčné žlázy. Je závislá následujících základních faktorech:

1. Výběr přípravku pro hygienu vemene
2. Správný postup
3. Hygienický program v dojírně
4. Osobní hygiena personálu

Jak vybrat správný přípravek pro hygienu struků?

Jako první si položme otázku, proč ho vůbec použít?

Položme si otázku, co vlastně potřebujeme od přípravků pro dezinfekci struků či vemene:

1. Chci mléko bez vysokého PSB i CPM?
2. Potřebuji zbavit pokožku struku i jeho báze od baktérií pře dojením i z problematických míst?
3. Je nutná účinnost i na organicky znečištěných strucích (smýt nečistoty a baktérie)?
4. Vyžaduji dokonalou dezinfekci i ve vráskách pokožky před i po dojení proti mastitidám?
5. Chci re-hydratovat pokožku struků, aby nedocházelo k popraskání pokožky?
6. Nechci vysoušet pokožku, tj. snižovat její obranyschopnost?
7. Chci, aby nezanechávala dezinfekce žádná rezidua na pokožce ani v mléku?
8. Volím užitkovost a snížení PSB i mastitid nebo jen zbarvení, byť azobarviva?

Přípravky na bázi kyseliny per-octové pro ošetření struků před dojením jsou vysoce účinné proti baktériím po naředění do 10 minut. Ovšem pouze čistá fantazie je, že by bylo vůbec možné bez obsahu neionogenního smáčedla, zbavit baktérií z pokožky struku ve vráskách struků nebo dokonce smýt mikroorganizmy z biofilmu struků! Nehledě na fakt, zda se jedná o bezbariérovou či bariérovou dezinfekci, takovou účinnou látku použít pro dezinfekci struků po dojení, znamená vystavit kapiláry poškozené pokožku struků zvýšené krvácivosti. K tomu všemu nikdo není schopen poznat, zda je naředěný roztok ve „faremní“ kvalitě ještě vůbec účinný ani po 30 vteřinách. Často se tak setkáváme i na provozech s ucpávkami v kbelíku se špinavou vodou plnou baktérií. A právě z těchto důvodů takové přípravky chovatelé dojného skotu ve světě používají takové přípravky do 1%. Někdy, bohužel, i v České republice.

Na světovém trhu jsou prodávány strukové dezinfekce na základě chlor-dioxidu (ClO₂), a to jen do 5%. Ačkoli se jedná o téměř netoxickou účinnou látku a výjimečně účinnou v potravinářských provozech, tak bohužel, v zoohygieně struků, ani prostředí nenašla také své využití. Důvodem je absence smáčedel a zároveň neúčinná koncentrace ve vztahu k množství CPM na povrchu.

Zvolíme-li Biguanidy (Chlorhexidin), je nutno za prvé počítat s restrikčním programem EU vs. AMR. Bez obsahu beznábojových smáčedel ovšem můžeme počítat s osmihodinovou působností na struku proti baktériím, ovšem jen v případě, že struky nebudou organicky znečištěné, tzn. bez použití pískové podestýlky nemožné. Tyto přípravky ředit na dobu nad 1 dojení. Nezapomínejme, že chlorhexidin je neúčinný po rozpuštění ve tvrdé vodě nad 300 ppm a nikdo na světě nepozná, že je roztok účinný! V 80 státech světa (i mimo EU) je tato látka používána do 15%.

 

Zajímavou otázkou je, z jakého důvodu se u chovatelů skotu používají přípravky pro hygienu struků na bázi kyseliny mléčné vůbec z 15 %. Jedná se o kyselinu, která v anaerobním prostředí zaručuje snížení obsahu patogenů. Bohužel v koncentraci, která nepůsobí iritaci pokožky struků již nemá takovou účinnost proti patogenům. Její účinek, v povolené koncentraci závisí hlavně na intoleranci několika patogenů k pH.

A v neposlední řadě zmiňme přípravky na bázi jódu, které jsou na světě používány z 65 %.

Proč asi? Za prvé se jedná o prvek. A prvek není molekula! Tím pádem je výjimečně stabilní. Navíc je čistě přírodní. Oproti minimálnímu příjmu, kdy hrozí limitovaní vývin jedince (thyroidea) / struma / demence / neplodnost, na světě neexistuje žádný důkaz předávkování proto, že neexistuje totiž takový limit. V minulých letech se objevily snahy o limitaci používání jódu, a to i u některých představitelů mlékáren! Omluvme tímto tedy, prosím, nedostatek jódu v jejich organismu s nadějí, že takové aktivity nebudou gradovat! Pokud by totiž zbyla jediná baktérie CPM v mléce, pak tam nelze najít molekulu jódu. Navíc, takové snahy o diskreditaci používání jódu, před nebo po dojení, byly dávno vyvráceny i tím, že při aplikaci jodoforového přípravku v maximální koncentrace 0,5% jódu se při jednom dojení dostane celých 15 ppm jódu, čímž se do stratum corneum vstřebá až 1,2 ppm, které se odebere do krevního řečiště, kde by se bez jakéhokoli onemocnění mohlo ocitnout v koncentraci až 0,072 ppm, a to v praxi není možné, pakliže by byla popřena MIC.

Ačkoli se to mnohým výrobcům značně nehodí, tak světový prim hraje jód nejen z důvodu, účinnosti na bakterie, viry i plísně (hravě zvládne např. Streptococcus uberis (nejčastější jednočtvrťové mastitidy) či Staphylococcus aureus. Ale i zde musíme pečlivě rozlišovat mezi PVP jódem a jodoforem. První z nich je skvělé antiseptikum na pokožku lidí nebo dokonce i zvířat při poranění. Je nesrovnatelně lepší v porovnání v peroxidem vodíku na otevřená poranění nebo při operacích. Pro použití pro veterinární aplikaci v zemědělství je ale 10x slabší v porovnání s jodoforem!

Pokud tedy chceme snížit PSB a CPM v mléce tak, jako 65 % chovatelů na světě, použijme jodoforové přípravky.

 

ALE!

STAČÍ TO?

V ŽÁDNÉM PŘÍPADĚ!

Co je všeobecně známo:

1. Použití jodoforového predipu je nejvýznamnějším krokem v prevenci PSB i mastitid! Kvalitní predip obsahuje jód, se silným baktericidním účinkem, ve formě jodoforu a reguluje tak PSB i CPM v ošetřených čtvrtích velmi snadno. 0,1% volného jódu má okamžitý účinek na baktérie a zasychá do 15 sekund. Zabraňuje přenosu patogenů nejen z prostředí, ale hlavně ze správně ošetřených struků i v případě dojení na 5 minut!

Predip musí obsahovat i beznábojová smáčedla, aby se účinná látka dostala i do těch nejmenších záhybů kůže.

2. Pro dezinfekci struků po dojení jsou přece požadavky na obsah látek v přípravku ještě přísnější!

Kromě účinných látek nesmíme zapomínat na kondicionéry (emolienty). Mezi ně patří především Glycerol alespoň 5 % obsahu (ve vodném roztoku glycerin), který kůži zvláční re-hydratací i ze vzdušné vlhkosti a dále chrání ji před popraskáním při dojení nad 5 minut. V případě, že přece jen praskliny pokožky nebo i jiná iritace (např. pod tlakem) vznikne, je absolutně nezbytný Sorbitol nad 3%, který ji v této koncentraci zchladí a zklidní. Mezi tyto látky se uvádí i Lanolin, ale ten vodu odpuzuje a kůži spíš dehydratuje.

Dále lze dělit přípravky po dojení na nebariérové a barierové. Rozdíl mezi nebariérovými a bariérovými postdipy je v tvorbě ochranného filmu na struku po dojení. Nebariérový přípravek vytvoří antiseptický mikrofilm, který nechrání struk dlouhodobě. Naproti tomu bariérový přípravek na struku, díky polymeru, zaschne, vytvoří ochranný film a chrání struk do dalšího dojení (obvykle po dobu 8 hodin). U bariérových přípravků je velmi důležité, aby ze struků nestékaly do 30-ti minut po ošetření v letním období a do 5-ti minut v zimě. O tom rozhoduje správná hustota přípravku. Proto je v některých přípravcích na ošetření struků po dojení obsažena i Xantalová guma.

A co říci závěrem?

Kdo je tak bohatý, aby si mohl dovolit vybírat přípravky pro ošetření struků podle ceny, vědom si faktu, že individuální hrozba PSB pouhých 220 000 u 100 dojnic ČESTR při 21,5 kg mléka/dojnici a den hrozní ztrátou 289 000 Kč/rok plus náklady na mastitidy?

Věnujte, prosím, velkou pozornost přípravkům, které vybíráte!